Plazmová lampa

Plazmová lampa je druh dekorativního osvětlovacího tělesa. Jedná se o skleněnou kouli plněnou inertním plynem (např. směsí dusíku a argonu[1]). Tlak plynu je nízký, v komerčně vyráběných plazmových lampách se pohybuje okolo jedné setiny atmosféry.[1] Uprostřed se nachází kovová elektroda připojená na vysokonapěťový transformátor pracující se střídavým proudem. Po zapnutí vzniká v plynu mnohonásobný výboj mezi elektrodou a skleněným povrchem. Přiložený adaptér převádí střídavé napětí 230 V na stejnosměrné 5–10 V. V tranzistorovém obvodu je pak generováno střídavé napětí 5–20 kV[1] o frekvenci 10–40 kHz,[2] které se přivádí na elektrodu. Mezi ní a povrchem vzniká silné elektrické pole. Elektrony urychlené polem se srážejí s atomy plynu a způsobují jejich excitaci a ionizaci. U míst s vyšší koncentrací ionizovaných částic vzniká proudový kanál. V jeho blízkosti dochází ke značné excitaci atomů plynu. Jakmile dojde k deexcitaci, je vyzářeno viditelné světlo. Přiložíme-li ruku na povrch koule, je v důsledku zvýšené kapacity v místě dotyku ihned iniciován proudový kanál (vizte video). Kromě klasického kulovitého tvaru se vyrábí i jiné tvary. Plazmové lampy jsou běžně k dostání v obchodní síti.

Lávová lampa

V podstavci lampy je umístěna žárovka. Na podstavci je skleněná nádoba naplněná vodou (olejem) a směsí průsvitného vosku a tetrachlormetanu. Mezi nádobou a žárovkou je svinutý kovový drátek kvůli lepšímu vedení tepla.

Po zapnutí lampy začne žárovka zahřívat kovovou spirálu a dno nádoby s vodou a voskem. Vosk se rozpustí a začne stoupat v nádobě vzhůru. Zde se ochladí a opět klesá dolů. Rozdíl teplot mezi dnem a horní částí nádoby je jen několik stupňů. Vosk v lampě vytváří větší či menší bubliny, spojuje se a trhá se.

Provozní teplota různých lávových lamp se liší, ale většinou je kolem 60 °C. Pokud je v lampě příliš silná žárovka, zůstává vosk nahoře, pokud příliš slabá, zůstává dole.